Kohout reality Váš partner na trhu realit

Chaty za pět let zdražily o stovky tisíc korun
Za chatu či chalupu jsou Češi ochotni zaplatit v průměru milion korun. Doby, kdy na ni jezdili budovat a pracovat jsou už ale dávno pryč. Nadšením pro rekonstrukce a stavařinu klienti neoplývají. Preferují se nemovitosti v dobrém stavu, případně již po rekonstrukci. Dnešní chataři a chalupáři vyhledávají převážně klid a místo pro relaxaci. Mnozí z nich chtějí také dobře investovat a rekreační objekty využívat kromě vlastní rekreace i ke krátkodobým pronájmům. Zájem o rekreační objekty byl vždy vysoký. V posledních letech se však zaznamenal strmý nárůst. Popularitu rekreací v Česku podporuje nejen vidina levné dovolené, ale částečně i nestabilní situace v zahraničí. S rostoucím zájmem rostou i ceny těchto nemovitostí, které podle statistik za posledních pět let v celé republice podražily v průměru o 370 tisíc korun. V každém kraji se ročně prodají desítky nemovitostí. Cena oproti loňskému roku vzrostla o 16%, ale počet nabídek klesl o 20%. Cena takové nemovitosti ovlivňuje nejen lokalita a technický stav, ale také to, jestli disponuje sociálním zázemím, zda se k nemovitosti dá zajet autem a kolik je v okolí sousedů. Mezi nejdražší objekty, které se za poslední dobu prodaly, patří například roubenka v Harrachově za 6,9 milionu a rekreační objekt v Jihočeském kraji za téměř 8 miliónů korun. Podobné chalupy se objevují i v dalších krajích, jsou zajímavé svou architekturou a hlavně lokalitou. S výjimečným místem souvisí i nejdražší nabídka, jde o nemovitost na Šumavě za cenu téměř 14 milionů korun. Z hlediska lokality se nejvíc chat a chalup prodá zejména ve Středočeském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Naopak nejméně na Zlínsku a Olomoucku. Obecně nejdražší nemovitosti jsou v horách, zejména v Krkonoších. V dostupnosti na lyžařské svahy může i rozpadlá roubenka vyjít na 2,5 milionu korun. Některé roubenky po rekonstrukci se prodávaly podle velikosti pozemku od 3,5 do 7 milionu korun. Ceny jsou srovnatelné s 3+kk v Praze. Česko je unikátní tím, že je to chatařská velmoc srovnatelná se Švédskem nebo Norskem. Spousta lidí kupuje tuto nemovitost s vidinou toho, že by se na stará kolena odstěhovala a přenechala původní nemovitost dětem. Některé chatové oblasti začínají být z pětiny nebo ze čtvrtiny trvale osídleny nájemci, někteří chataří celoročně. Specifickou skupinou zájemců o rekreační objekty jsou lidé, pro které je bydlení ve městě drahé a chtějí klidné bydlení v blízkosti přírody. Tito lidé hledají bydlení v okolí měst na vesnicích, kde je možné odkoupit chalupu a přestavět jí na plnohodnotné bydlení, i s tím, že budou do práce dojíždět. Ještě před dvěma lety byl zájem o chalupy, které se daly využít k celoročnímu bydlení, poměrně výrazný. Jejich cena je s klasickým domem poloviční. V minulých letech se ale poptávka změnila a lidé se opět začali zajímat o skutečně rekreační objekty, což má pochopitelně dopad i na financování. Chalupy nejčastěji nakupují ve středním či důchodovém věku, pro které nebývá problém platit z hotovosti z úspor. Pokud někdo požaduje financování hypotečně, banka požaduje, aby objekt měl minimálně evidenční číslo. Stavební spořitelny mají zase podmínku, že objekt musí být v katastru nemovitostí zapsán k trvalému bydlení. Některé nemovitosti jsou tak zcela vyškrtnuty a výběr se snižuje. Problematické může být i trvalé bydliště. Rozlišuje se číslo popisné (budovy pro rekreaci) a evidenční (budova určená k bydlení či jinak zkolaudovaná). Pro upřesnění stačí dojít na příslušný obecní úřad, kde dostanete informaci, zda je objekt vhodný k trvalému bydlení. Kolaudace na rodinný dům podléhá zákonům, které se musí dodržet: nízké stropy (minimum 2,5m, nebo obytná místnost, která musí mít minimálně 16m2. Další problém jsou příliš malá okna nebo lokalita domku v chatové oblasti.